Provozovatel skladu vybaveného regálovým systémem musí respektovat legislativu, vládní nařízení a příslušné normy, které jsou dnes harmonizovány v rámci EU. Minimálně jednou za rok by měl nechat zkontrolovat regálové zařízení specializovaným revizním technikem, který na to má oprávnění a certifikaci.
Čestmír Javůrek, servisní technik společnosti PROMAN, uvádí, žezákladním krokem každé pravidelné inspekce je vizuální prohlídka, která je u všech regálů nebo ocelových plošin zaměřena zejména:
- na posouzení celkového stavu regálů nebo ocelových plošin
- na kontrolu úplnosti obsahu komponentů, včetně zabezpečovacích a bezpečnostních prvků
- na odhalení možného poškození komponentů
- na kontrolu stability zařízení
- na dotažení spojovacích nebo kotvících prvků
- na úplnost a správnost bezpečnostního a technického značení
– na to, zda jsou do regálů zakládány přepravní jednotky, pro které byly regály navrženy a také na to, zda jsou zakládány správným, normou předepsaným způsobem
Výstupem je písemná zpráva
„S výsledkem inspekce je uživatel regálů seznámen ihned po jejím skončení. V případě zjištění závažných nedostatků, které snižují bezpečnost provozu na daném pracovišti, navrhnou naši inspekční technici taková opatření, která do doby opravy regálů zajistí maximální bezpečnost, provozu a to velmi často i za cenu toho, že musí být dotčené regálové buňky po tuto dobu vyskladněny,“ vysvětluje Čestmír Javůrek a dodává, že výstupem provedené inspekční prohlídky je písemná zpráva, která vychází ze všech zjištěných skutečností a musí být doručena osobě odpovědné za provoz skladovacího zařízení. V případě, že byly při inspekci shledány nějaké závady, musí zpráva obsahovat i návrhy na jejich odstranění. Firma PROMAN v takovém případě přikládá k inspekční zprávě i konkrétní cenovou nabídku na opravu.
Kdo je oprávněn provádět kontroly regálových systémů? Inspekce si může uživatel regálů provádět sám – lépe řečeno uživatelem pověřená osoba, která by měla být v tomto směru proškolená a měla by být seznámena jak s průvodní dokumentací od dodavatele regálového systému, tak i s příslušnými normami.
Faktem je, že většina uživatelů regálů přenechává tuto činnost na dodavatelích zařízení nebo na firmách, které se v oblasti dodávek vybavení skladovacích zařízení pohybují. Právě tyto subjekty mohou využít svých zkušeností, potřebného vybavení a samozřejmě také odborně vedených, plně kvalifikovaných lidí.
Přestavby pouze po konzultaci
Čestmír Javůrek zdůrazňuje, že nejchoulostivějšími místy, která podléhají nárazům manipulačních vozíků nebo palet či jiných přepravních prostředků, jsou ty takříkajíc „na ráně“, to znamená sloupy a nosníky nebo konzoly regálů.
„Ačkoli nabízíme celou řadu ochranných prvků, které dokážou v mnoha případech účinně ochránit zmiňované komponenty a jsou proto žádaným zbožím, uvážlivost a rozvaha obsluhovatele regálů, stejně tak jako dostatečný manipulační prostor v okolí regálů jsou tou nejlepší prevencí před kolizemi s regálovou konstrukcí,“ je přesvědčen Čestmír Javůrek a poukazuje na nejčastější chybu a velký nešvar mezi provozovateli regálů, kterým je jejich přestavba bez předchozí konzultace s dodavatelem. I pouhá změna uspořádání nosníků v regále, která se jeví laikovi jako nepodstatná, v mnoha případech zcela změní statiku regálu a s tím ruku v ruce také jeho přípustné nosnosti. Lehce tak může dojít k jeho přetížení a k následnému zborcení. Komunikace mezi uživatelem a dodavatelem je při jakékoliv zamýšlené přestavbě naprosto klíčová.
Čestmír Javůrek poznamenává, že ostatní pochybení vycházejí více méně z již výše zmiňovaného. Na místě je proto opatrnost při obsluze skladovacích zařízení, dostatek místa pro manipulaci a ukládání správných skladovacích jednotek. Jedná se o důležité faktory, které výrazně ovlivní stav regálové techniky. A když už k nějakému poškození dojde, je nutné neprodleně poškozený díl vyměnit, což řada uživatelů opomíjí.
Norma pro každý typ regálu
Jakub Eger, specialista regálových revizí ve společnosti Jungheinrich (ČR), přehledně vysvětluje:
„Kontrola regálového systému musí být prováděna odbornou osobou a to min. 1x ročně, nebo po každém přemístění a přestavení regálů dle obecně závazného právního předpisu (zák. č. 262/2006 Sb. §101 odst. 1 a §102 odst. 3; §3 Nařízení vlády 101/2005 a §4 Nařízení vlády č.378/2001 Sb; Návodu k obsluze výrobce systému dle zák. 22/1997; Místního řádu skladu dle ČSN 26 9030; ČSN 73 1401 čl. 5.2.1.2; ČSN EN 15 620 a ČSN EN 15 635). Pro asfaltové podlahy doporučujeme zkrácení intervalů prohlídek na půl roku a častější vizuální kontrolu regálů.“
Pro každý typ regálu je dána norma, dle které se regál kontroluje. Předmětem kontroly je ukotvení regálu, kolmost stojin, stav stojin, výpletu, nosníků a dalších komponent. Dále se sleduje stav povrchové úpravy, stav podlah, tuhost šroubových nebo svarových spojů (uvolnění, trhliny apod.), nivelita (horizontální a vertikální tolerance a odchylky regálových komponent), kotvení, bezpečnostní značky, zajištění přestavitelných částí (pojistky), případně umístění a stabilita břemen v regálu.
Pozor na červené riziko
„Velmi často se naši revizní technici setkávají s chybějícím označením regálů a chybějící dokumentací. Často bývají poškozeny stojiny, v lepším případě jejich ochrany. Při poškození rámu velmi často dochází k poškození jeho výpletu. K dalšímu velmi častému poškození dochází u nosníků. Poškozenou stojinu lze při menším poškození, pokud to zbytková výška stojiny dovolí, zkrátit a dále vyměnit pouze poškozenou část,“ podotýká Jakub Eger a dodává, že se všeobecně sleduje velikost poškození, pro které se užívá barevné označení (červené riziko symbolizuje velmi vážné poškození, žluté nebezpečné poškození a zelené riziko je pro poškození, které nepřekročilo stanovenou mez, je však ho třeba zařadit do plánu oprav).
„Poškozená stojina, která je v oblasti žlutého rizika, se opraví, stojina poškozená v oblasti červeného rizika se musí vyměnit celá, nebo její poškozená část. Pokud dojde k poškození nosníku, mění se za nepoškozený, který splňuje parametry původního nosníku,“ uvádí Jakub Eger a upozorňuje na nejcitlivější místa, kterými jsou stojiny regálů ve výšce do cca 500 mm od podlahy, zejména u krajních stojin u vjezdu do uličky. Právě tady hrozí největší riziko poškození.
Na místě je opatrnost
Odborníci doporučují zaměřit se na základní prvky ochran regálového systému, jako je ochrana stojiny, čelní ochrana rámu, která může být v provedení kotvení do země nebo v platovém provedení na nacvaknutí přímo na stojinu. Dále pak bývají požadovány zadní dorazy palet bránící prosunutí palety a následnému pádu nebo kompletní zasítění zadní stěny regálu, které brání propadnutí drobného materiálu. Nejchoulostivější místa regálů se nacházejí v oblastech, kde se pohybuje manipulační technika. Jedná se především konce regálových systému, průjezdy, regály u dveří či vrat apod. Při manipulaci s paletami pak může dojít ke kontaktu manipulační techniky a regálového sytému. Čím je regálový systém vyšší tím je pro manipulanta taktéž náročnější manipulace s břemenem.
Ve spolupráci s uvedenými firmami připravil Václav Podstawka.
Foto: Jungheinrich a Václav Podstawka