Kombinovaná přeprava, jako jeden z nejmodernějších a nejefektivnějších způsobů přepravy kontejnerů a návěsů mezi evropskými přístavy nebo logistickými centry Evropy a vnitrozemím, je postavená zejména na spolehlivě fungujícím systému železniční dopravy, který je páteří celého systému. Přepravy po železnici jsou hlavním prvkem, na který pak v takzvané poslední míli navazuje silniční přeprava do cílové destinace, kam většinou již koleje nevedou.
V systému kombinované přepravy musí železnice obstát v silné konkurenci přímé silniční kamionové přepravy, a to zejména v oblasti rychlosti a spolehlivosti. Proto se největší středoevropský neutrální operátor kombinované přepravy, skupina METRANS, rozhodla již před více než 14 lety vytvořit vlastní systém železniční dopravy prostřednictvím dceřiných železničních společností v čele s METRANS Rail. V železniční síti skupiny METRANS je každý týden vypraveno více než 650 ucelených kontejnerových vlaků mezi přístavy, logistickými nebo průmyslovými centry a vnitrozemskými terminály, to znamená téměř každých 15 minut jeden.
Plánování směn je velkou výzvou
Systém je postaven na vysoce propracovaném jízdním řádu zajišťujícím plynulou návaznost spojů a tím tedy i velmi rychlou přepravu na vzdálenosti běžně překračující tisíc kilometrů. Nedílnou součástí tohoto systému je pak samozřejmě také práce strojvedoucích, kteří jsou zaměstnanci společnosti. V současné době disponuje skupina METRANS více než 400 vlastními strojvedoucími, kteří zajišťují obsluhu těchto vlaků. Samotné zorganizování nasazení strojvůdců v systému grafikonů je velkou výzvou. Ucelené vlaky, které jedou přes dvě i více zemí Evropy, nelze na trase odstavovat z důvodu vyčerpaných pracovních hodin strojvedoucích. Proto je naplánování směn, střídání a výměna strojvedoucích na vlacích při maximálním využití jejich kapacit jednou z největších výzev při plánování a koordinaci celého systému kontejnerových vlaků. S ohledem na běžné situace, jako je například zpoždění vlaku na trase třeba kvůli stavebním výlukám nebo náhlé onemocnění naplánovaného strojvedoucího, je to práce prakticky 24 hodin denně s plnou intenzitou a uměním okamžité a flexibilní reakce na danou situaci.
Vlastní systém vzdělávání
Kvalita a spolehlivost celého systému tedy závisí i na špičkové úrovni těchto odborníků, a proto si skupina METRANS vyvinula vlastní systém vzdělávání a školení svých strojvedoucích, a to včetně zajištění zácviků, a to nejen na území České republiky, ale i v zahraničí. Běžně tedy strojvedoucí mohou jezdit přes hranice, třeba do Německa, Rakouska, Slovenska a dalších zemí, kde skupina kontejnerové vlaky provozuje. Systém školení strojvedoucích obsahuje nejen teoretickou přípravu, tréninky na simulátorech a reálné jízdy, ale samozřejmě také nezbytné seznamování s používanou technikou, do které patří flotila nejmodernějších vícesystémových lokomotiv TRAXX a Vectron. Součástí vzdělávání je pak samozřejmě i školení pro přepravy nebezpečných věcí po železnici podle RID, protože přepravy nebezpečných věcí jsou běžnou součástí služeb skupiny METRANS.
Jak náročné je vyškolení těchto specialistů? Získáním licence strojvedoucího (ty jsou platné v rámci celé EU, a proto strojvedoucímu stačí pouze jedna) teprve začíná dlouhá cesta k získání takzvaného doplňkového osvědčení strojvedoucího, které následně budoucímu strojvedoucímu umožní samostatně vést vlak pro daného dopravce. Strojvedoucí jedoucí na českém území potřebuje k výkonu práce osvědčení dopravce METRANS Rail, pokud ale překročí hranici se Spolkovou republikou Německo, už potřebuje osvědčení společnosti METRANS Rail /Deutschland/ a k tomu platné jazykové zkoušky dokládající jazykovou kompetenci na minimální úrovni B1 dle evropského referenčního rámce pro jazyky (CEFR).
Získání doplňkového osvědčení se pojí s nutností absolvovat vzdělávací program k nabytí znalostí infrastruktury a techniky v předem stanoveném rozsahu (cca 1 300 hodin), což v běžném případě trvá mezi osmi až deseti měsíci denního docházení do akreditovaného školicího střediska a následným úspěšným složením teoretické zkoušky. Ta se skládá z písemné a ústní části, jako v případě zkoušky pro získání licence strojvedoucího. Následně musí kandidát absolvovat jízdní zácviky v minimálním rozsahu cca 480 hodin samostatného vedení vlaku.
Teprve po splnění těchto podmínek je možné složit první část závěrečné praktické zkoušky – na simulátoru, kde je za pomoci pokročilé počítačové simulace vyzkoušena perfektní znalost předpisů dané infrastruktury a veškeré možné mimořádnosti. Běžně trvá tato část zkoušky asi 120 minut. Pokud je zkoušený adept úspěšný, je přizván k jízdní zkoušce, jejíž součástí je jak prověření technických znalostí hnacích vozidla, tak veškeré činnosti související s přípravou vlaku od A po Z. Završením této zkoušky je samostatné vedení vlaku pod dohledem certifikovaného zkušebního komisaře. Po úspěšném složení těchto zkoušek je možné žadateli vystavit výše zmiňované osvědčení dopravce (například METRANS Rail /Deutschland/), jež ho opravňuje k vedení vlaků pod hlavičkou daného dopravce.
Pravidelné kontroly a školení
Tím ale vzdělávací proces strojvedoucích zdaleka nekončí. Strojvedoucí skupiny METRANS jsou pro zajištění maximální kvality a bezpečnosti vozby pravidelně kontrolování při výkonu práce na pracovišti (tedy na stanovišti hnacích vozidel), přezkušování za využití počítačových simulátorů, e-learningových platforem a v neposlední řadě pravidelně doškolováni ve změnách předpisů jednotlivých železničních infrastruktur. To vše v rozsahu 3 – 4krát ročně. A ani zde vzdělávání nekončí. Strojvedoucí musí absolvovat například školení k získání oprávnění jezdit pod dohledem různých vlakových zabezpečovačů (v dnešní době primárně ETCS) a také absolvovat například doplňkové pedagogické kurzy v případě, že se jedná o takzvaného strojvedoucího instruktora oprávněného k praktickému či teoretickému výcviku nových strojvedoucích.
Dlouhodobým cílem společnosti METRANS je vytvoření vlastní sítě akreditovaných školicích středisek v rámci skupiny, a to z důvodu ještě většího zvýšení kvality a bezpečnosti.
Jaroslav Fürst, METRANS
Foto: METRANS