Železniční doprava se v současné době potýká s mnoha problémy. Hlavní problém přitom představuje nesystémové řízení a také řada velmi rozsáhlých modernizací a oprav na dopravní infrastruktuře, především na koridorových tratích.
Za nesystémové řízení železniční dopravy lze považovat velký rozsah veřejné osobní dopravy objednávané ministerstvem dopravy nebo krajskými úřady. Dopravci v dálkové a příměstské osobní dopravě svými vlaky vyčerpávají kapacitu dopravní infrastruktury, protože takzvanými shlukovými jízdními řády nabízí přepravní kapacitu převyšující poptávku. Patří však do veřejného zájmu, takže jsou pro dopravce dotované.
Aby dopravní infrastruktura poskytla dostatečný prostor i pro nákladní dopravu, je nutné stanovit parametry expresních vlaků (jako například počet osobních železničních vozů) a parametry pro jízdní řády dálkových i regionálních vlaků na základě reálných přepravních proudů.
Jeden problém stíhá druhý
Rozsáhlá výluková činnost vyvolaná opravami a modernizacemi dopravní infrastruktury způsobuje nespolehlivost nákladní dopravy, čímž snižuje zájem zákazníků o její služby. V denní době je kapacita na koridorových tratích omezených výlukovou činností vyčerpaná osobní dopravou. Neexistence objízdných tras omezuje nákladní dopravu a přesouvá ji do nočních hodin. Nákladní vlaky nabírají zpoždění v řádech desítek hodin. Ve směru na východ je jak severní, tak jižní železniční koridor paralyzován velmi těžkými výlukami na Slovensku. Tyto výluky budou trvat nejméně dalších deset let. Zmíněná fakta představují zásadní omezení, která brání a budou bránit převodu nákladní přepravy na střední a dlouhé vzdálenosti ze silniční na železniční dopravu.
Jisté řešení pro železniční nákladní dopravu se nabízí vyšším využitím kombinované přepravy, která by přepravovala silniční návěsy. Musela by se však zvýšit spolehlivost přeprav. Silniční nákladní dopravce si nemůže dovolit, aby například u kontraktní logistiky nedostál závazkům dohodnutým v obchodních smlouvách, jako je dodání zboží ve stanoveném časovém okně a stanoveném pořadí pro vykládku (Při objízdných trasách se totiž stává, že pořadí vozů ve vlaku je otočené a komplikuje vykládku u koncového zákazníka).
Obdobné problémy vidíme u kontejnerových přeprav z kontinentu s cílem jejich nakládky na lodě v námořních přístavech ve sjednaném čase. Nespolehlivost přepravy zvyšuje transakční náklady zákazníkům. Proto prozatím nedochází k většímu přesunu zboží ze silniční nákladní dopravy na železniční nákladní dopravu – a to nejen u nás, ale ani v dalších evropských zemích.
Kontejnery by pomohly
Většímu využití železnice pro přepravu zboží by pomohlo zavedení systému kombinované přepravy s kontejnery přizpůsobenými pro jednotlivé druhy zboží. Takový systém by však musel být spolehlivý a ekonomicky výhodný pro všechny zúčastněné strany. Atrakční obvod s poloměrem do sto kilometrů by disponoval přiděleným kontejnerovým terminálem, do kterého by byly sváženy a rozváženy kontejnery zákazníkům. Jednotlivé terminály by bylo možné propojit vlakovými spoji s jízdním řádem a s pevným řazením vozů. Odesílatel by znal čas odjezdu vlaku kombinované přepravy z přiděleného terminálu a k tomu nejpozdější příjezd jeho kontejneru silničním nákladním automobilem do terminálu, což by umožnilo bezpečné přeložení na příslušný vlak. Obdobný postup by fungoval pro příjemce. Zavedení plošné obsluhy území pomocí kontejnerů naplňuje požadavky udržitelné dopravy, snižuje náklady na provoz, řízení a údržbu desítek typů nákladních železničních vozů, ale i silničních nákladních automobilů.
Pro nákladní dopravce je velmi náročné zavádění ETCS (Evropský vlakový zabezpečovací systém) jeho instalace do mobilní části hnacích vozidel. Nově dodávaná vozidla jsou tímto systémem již vybavena. Jistý problém představují vozidla v provozu, která nejsou systémem ECTS vybavena, protože instalace mobilní části je investičně nákladná (cca 10 – 15 mil. Kč/ vozidlo) a počet dodavatelů tohoto zařízení je omezen. Termín realizace řízení provozu na koridorových tratích pod ECTS se velmi rychle blíží – byl stanoven na 1. leden 2025.
Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D., Vysoká škola logistiky, Přerov
Foto: Gebrüder Weiss